Hromosvod (někdy známý také jako bleskosvod) patří k základním ochranným prostředkům vašeho majetku a zdraví. Bouřky v našich klimatických podmínkách nejsou ničím výjimečným a spoléhat se při nich na náhodu představuje zbytečné riziko. Proto by výběr, instalace a následná kontrola hromosvodu neměla být podceňována. Hromosvod sice nedokáže ochránit před bleskem na 100 procent, ale bez něj vám hrozí mnohem vyšší riziko požáru, přepětí elektroinstalace nebo zranění. Pojďme se tedy na problematiku hromosvodů podívat pěkně zblízka.
Krátká historie hromosvodu a troška fyziky
Hromosvod je český vynález, i když v zahraničí se o tom moc neví. Za lepší ochranu před blesky vděčíme Prokopu Divišovi, který první hromosvod nainstaloval ve své farní zahradě v Příměticích blízko Znojma, jako premonstrát. Místo hromosvodu se však Divišův vynález tehdy nazýval „meteorologický stroj”. V přibližně stejné době se do experimentování s blesky pustil renesanční americký vynálezce a politik Benjamin Franklin, který je známý jako vynálezce hromosvodu skoro všude jinde než u nás.
A jak tedy hromosvod funguje? Rozdíl v elektrickém potenciálu mezi bouřkovým mrakem a zemí vyústí v blesk ve chvíli, kdy tento potenciál překoná elektrickou pevnost vzduchu. Většinou jsou pak zasažena výše položená místa a věci z vodivých materiálů. Hromosvod splňuje obě tyto podmínky a nebezpečný výboj elektřiny se díky němu jednoduše uzemní a nezasáhne samotný dům.
Typy hromosvodů
Kromě klasických hromosvodů po vzoru Divišova meteorologického stroje, kterým dnes říkáme pasivní hromosvody, na trhu existují také hromosvody aktivní. Aktivní hromosvod nečeká na náhodný výboj blesku, ale rovnou mu připravuje vzestupnou cestu díky tzv. včasnému vyvolání vstřícného výboje. Neexistují dostatečné výzkumy na to, abychom mohli říct, který z typů hromosvodů je účinnější, oba však splňují svoji základní úlohu a dokáží ochránit váš domov před následky přímého zásahu bleskem. Z hlediska popularity si stále drží výsadní místo pasivní hromosvody.
Musí rodinný dům mít hromosvod?
Legislativa týkající se hromosvodů je poměrně matoucí. Podle vyhlášky č. 268/2009 Sb. je povinnost zřizovat hromosvody na stavbách (zejména na stavbách pro bydlení) v případě, že by potenciální zásah blesku mohl někoho ohrozit na životě či zdraví. Rodinný dům bychom asi určitě definovali jako stavbu pro bydlení, ale jelikož vyhláška dále nemluví o detailech těchto budov, lze si ji různě vyložit, což také činí stavební úřady.
Podle nás by samozřejmě hromosvod na rodinném domě neměl chybět a jeho absence je zahráváním si s nevypočitatelnou přírodou. Ideálně by na střeše mělo být hromosvodů hned několik, resp. několik jímačů a svodů. Na každých 15 m obvodů stavby patří jeden svod, přičemž je nutno brát v potaz nejrůznější prvky domu (pergoly, dveře, terasy atd.).
Hromosvody by měly procházet pravidelnou revizí
Pro hromosvody zřízené po roce 2009 se vyžaduje vizuální kontrola jejich stavu každé 2 roky, celková zevrubná kontrola pak každé 4 roky. Revize musí být provedena licencovaným odborníkem a jejím výsledkem je revizní zpráva, kterou rozhodně nikam nezahazujte. Jednak ji budete potřebovat při další revizi a také se jedná o prokázání revize v případě, že dojde k pojistné události. Pokud váš hromosvod neprojde revizí a v důsledku jeho poruchy dojde k neštěstí pak vám pojišťovna nemusí vyplatit potřebnou částku.
Zkrátka, hromosvody bychom neměli podceňovat. Pokud se při stavbě rodinného domu rozhodnete ušetřit ne až tak velkou částku za jeho instalaci, pak často zaplatíte mnohem víc ve chvíli, kdy by vás a váš majetek kvalitní hromosvod ochránil.